DomůKnihyOd SRSVKALENDÁŘDokumentyDětiJUNIOŘI 12-15MládežINFO - LOKALITYkontakt

Zakládání skupiny juniorské mládeže v Bohunicích

Ke konci letních prázdnin začala animátorka Markéta Stodolová navštěvovat dětské hřiště u ZŠ Vedlejší, kam si někteří junioři po škole chodili hrát a které je zároveň asi 5 minut chůze od domu, kde Markéta bydlí.

Markéta se s juniory postupně začala seznamovat a představovala jim program pro juniory a snažila se založit novou J.S. .

Na začátku září jsem se k Markétě přidal já (Vojtěch Polách) a společně jsme se každé pondělí a úterý připravovali na setkání s juniory na hřišti.
Protože jsme se scházeli na hřišti a ne v pevně stanovenou dobu a každý junior si chodil jak chtěl, někdy nepřišel, někdy přišel jenom na 15 minut a podobně, tak bylo náročné společně něco vytvářet a podnikat.

Po každém setkání s juniory jsme vždy s Markétou hodnotili, co jsme dělali, co se dnes povedlo, na co se víc zaměřit a co zlepšit. Občas jsme se radili s Irenkou a Davidem a dalšími přáteli.

Došli jsme k tomu, že je nezbytné, co nejdříve představit juniorský program rodičům, zavolat jim, sejít se s nimi a začít tvořit přátelský vztah i kvůli tomu, abychom se s juniory mohli začít scházet u Stodolů doma, jenž dovolili jeden pokoj používat pro naše setkání.
Dosud jsme se setkali se čtyřmi maminkami, kterým se program líbil a souhlasily a s jedním taťkem, který tomu nebyl příliš nakloněný, ikdyž nás pochválil za práci kterou dobrovolně děláme.
Naše skupinka se skládá ze 4-6 juniorů a příští týden, dá-li Bůh, se všichni poprvé sejdeme u Markéty doma.

 

(14.11.2013)


 

 

Příběhy ze skupinek juniorské mládeže



Níže si můžete přečíst pár příběhů o tom, jak junioři popisují změnu, kterou na sobě díky programu pro juniorskou mládež pociťují.

 

Kanada

 

Komentáře několika z 50 juniorů, kteří se zúčastnili jednoho z dvouvíkendových kempů v kanadském klastru York South. Během těchto kempů nejenom studovali materiál „Duch víry“ (Spirit of Faith), ale za pomoci svých animátorů vedli dětské hodiny a připravovali devocionální setkání pro rodiče. Zde popisují, jak je tako zkušenost ovlivnila:

 

„Naučil jsem se, jak se krása dotýká duše, o spravedlnosti, ale nejvíce jsem si uvědomil, jak je naše duše důležitá a jak hodně ji musíme pro příští svět rozvinout. Jsem teď víc nesobecký. Učení (dětských hodin) tě přinutí hodně se učit a všiml jsem si, jak se každý den zlepšovalo. Nejdříve bylo trošku chaotické, ale jak jsme pracovali se stále větším počtem dětí, tak se učení stávalo jednodušším. Potom jsme uspořádali devocionální setkání a všichni dospělí se shodli na konceptech o kterých jsme mluvili. Člověk se nemůže vzdát hned první den. Bude to lepší. Bude to lepší s Boží pomocí. Tohle byla moje zkušenost s učením.“

 

„Trávil jsem hodně času zahálkou a věcmi, které neměly smysl a nepřispívaly ke zlepšení světa. A teď o ty věci, které mi připadaly zajímavé, ztrácím zájem. Jsem víc a víc odpoutaný.“

 

„Naučil jsem se o zodpovědnosti. Když jsi doma, všechno je před tebou nachystáno, ale když jsem sem přijel, musel jsem obětovat všechno, co mám doma. Vždycky doma mám mojí mamku, která se o mě stará, ale tady jsem se musel naučit, jak spoléhat na Boha a důvěřovat Mu. Tady jsem se více věnoval duchovním věcem; doma to byly pouze video hry a zábava. Chci teď namísto přemýšlení o věcech, které tě nic nenaučí, více přemýšlet o Bohu, protože všechno co máme, máme od Něj.“

 

Keňa

 

Juniorská mládež se podělila o to, jak jim účast v programu pomohla rozvinout silnou vůli odolat svodům jejich prostředí, jako může být pokušení přidat se ke spoluvrstevníkům při pití alkoholu a kouření. Amuyunzu, 15 let, vzpomíná: „Většina mých vrstevníků z naší vesnice se věnuje aktivitám, které nejsou dobré. Někteří pijí alkohol nebo kouří. Ale citáty v [juniorském] programu mi pomáhají. Bez těchto materiálů bych sám mohl být zapojen do těchto aktivit.“

 

Sheila, 15 let, říká, že účast v programu jí pomohla změnit její chování tak, aby se „nedružila se špatnou společností“. Nejenom, že se účastí v programu změnily vztahy juniorů s jejich vrstevníky, ale byly ovlivněny také jejich vztahy s rodiči. Eric, 15 let, se o sobě a ostatních juniorech vyjádřil, že se „učí být zodpovědní a prokazovat to tím, že respektují své rodiče“. Animátor potvrzuje Ericův postřeh, když dodává: „Společnost se transformuje, protože juniorská mládež získává duchovní ctnosti. Mají dobré vztahy s rodiči a mluví slušně“. Zlepšení, kterých si rodiče v juniorech všimli, přispívá k tomu, že rodiče svůj postoj k tomuto programu mění. Zatímco zpočátku byli skeptičtí, díky transformaci, kterou viděli v juniorech, nakonec získal program jejich podporu.

 

Spolu s duchovními tématy, kterými se během programu zabývají, a s rozvíjením morálních schopností, zmiňují junioři také to, že měli možnost rozvinout svou schopnost vyjadřování se. Junioři a absolventi programu zdůraznili, že jim program pomohl zlepšit jejich dovednost psát, vyjadřovat se a číst, což jim mimo jiné pomohlo při jejich studiích. Navíc našli junioři způsoby, jak využít svých zvyšujících se schopností k tomu, aby sloužili ostatním tím, že se dělí o modlitby, šíří své vědomosti a přispívají k blahu svých komunit. Amuynzu říká:

 

„V materiálech pro juniory jsme se naučili, jak můžeme říct svůj názor a jak můžeme být nápomocní naší komunitě. Vylepšili jsme si naše jazykové dovednosti – hlavně kompozici a gramatiku. Protože mi tento program pomohl naučit se citáty, mohu je použít a mluvit s ostatními dobře, překonat zlobu a být ke všem laskavý.“

 




hrdejovice_28th_feb_300
Deepening weekend of Junior youth
Hrdějovice, January 2006