JUNIOŘI V BYSTRCI
Před pár měsíci jsme se s naší skupinkou juniorské mládeže rozhodli upéct muffiny, vyrobit korálky a uvařit čaj pro lidi v sousedství Bystrc. Akce to byla skvělá, všichni jsme si to moc užili, a potkali jsme i paní učitelku jednoho z našich juniorů (Kubíka), která na toto setkání vzpomíná dodnes, což jsme se dozvěděli poté, co přišla Kubíkova maminka z třídních schůzek. Následující článek *** je o setkání paní učitelky a maminky Kubíka a o tom, jaký efekt může služba mít na lidi, které potkáváme.
Markéta
***
Ahoj přátelé,
včera jsem měla milý zážitek, o který se s Vámi musím podělit. Šla jsem ke Kubíkovi do školy na konzultační hodiny. Když jsem přišla do kabinetu angličtiny, tak mi paní učitelka řekla, že ji úplně dojalo, když potkala Kubíka s ostatními juniory před obchodem v Bystrci, kde nabízeli muffiny a náramky, a když se jich ptala, proč to dělají, tak jí řekli, že to dělají nezištně, aby přispěli ke zlepšení světa dobrými skutky. Řekla, že jí to dojímá stále, a málem se rozbrečela. Řekla, že tam s nimi byla nějaká vedoucí, že neví, co to bylo přesně ze akci, ale že to bylo úžasné. Vysvětlila jsem jí, o co šlo.
Mohli bychom paní učitelku pozvat na nějakou naši akci. Je super, že to na ní tak zapůsobilo. Pro Ty, kdo neví, junioři v Bystrci v rámci svých hodin napekli muffiny a vyrobili náramky a šli je rozdávat lidem.
JUNIORSKÉ HODINY V BYSTRCI
Juniorské hodiny jsme tento rok začali na konci září. Měli jsme je každý čtvrtek od 16:00, ale asi po 3 týdnech jsme se rozhodli, (kvůli tomu, že jsem nestíhala přednášky) že je uděláme v jiný den a to v neděli. Jádro naší juniorské skupinky nyní tvoří asi 6 juniorů, z toho je jeden junior z Bahá’í rodiny. Skupinku jsem tento rok začala vést se svým kamarádem Vadíkem a ukazuje se, že umí být skvělým animátorem, že k celé věci přistupuje velmi zodpovědně a junioři ho mají moc rádi. Před pár týdny jsme se s našimi juniory rozhodli uskutečnit projekt služby. Vymysleli, že bychom mohli upéct muffiny, uvařit čaj, vyrobit korálky a rozdávat to lidem v Bystrci. Celá akce probíhala tak, že jsme si v neděli v 10 hodin ráno dali sraz před společenským centrem v Bystrci, kde probíhá naše juniorská skupinka. Poté jsme šli k Holíkům (Bahá’í rodina žijící v Bystrci) a upekli jsme u nich muffiny, udělali čaj a vyráběli náramky. Když bylo vše hotové, šli jsme ven a začali nabízet všechno, co jsme si připravili.
Zpočátku se junioři trošku styděli (já jsem se styděla snad nejvíc), ale poté, co si od nás prvních pár lidí vzalo muffin, stud opadl. Juniory to náhle začalo velmi bavit, pořád si povídali o tom, jak jsou ti lidé velmi překvapení, že jim někdo něco dá zadarmo. Někteří lidé nám dokonce vnucovali peníze, ale to jsme striktně odmítali, poněvadž by to zkazilo ducha této akce. Junioři to dělali nezištně, a to také vysvětlovali i lidem, se kterými jsme přišli do kontaktu. Říkali jim, že to dělají „jen tak“ z lásky, pro radost. Tuto akci jsme poté vyhodnotili a shodli jsme se, že byla vcelku vydařená. S Vadíkem jsme se rozhodli, že se každý z nás alespoň jednou denně pomodlí za naši juniorskou skupinku, aby naši junioři den za dnem duchovně rostli, což s Boží pomocí není žádný problém, poněvadž jak jistě všichni víme, Bůh je Všemohoucí a Nejmilosrdnější!
Markéta
(8.12.2012)
SKUPINKA JUNIORSKÉ MLÁDEŽE V BRNĚNSKÉM SOUSEDSTVÍ BYSTRC
Již pár měsíců se v brněnském sousedství Bystrc schází skupinka přibližně 6 juniorů, aby společně četli a analyzovali příběh o tom, že když si něco (co přináší dobro) přejeme z celého srdce a usilovně a vytrvale se snažíme, přichází ujištění a Bůh nám pomáhá (i když to neznamená, že se nesetkáme se zkouškami).
Junioři také hrají hry a plánují projekty služby, kterými přispějí pokroku svého sousedství. Také společně vyrazili na výlet a všichni si to moc užili.
Nedávno jsme po setkání reflektovali naši dosavadní zkušenost a toto jsou některé z věcí, které si více a více uvědomujeme:
•Je důležité, abychom jako animátoři velmi dobře znali materiály a abychom chápali jejich hloubku. Všechny příběhy, které junioři čtou, představují chování a jednání, které je v souladu s Vírou, a tak nám prakticky ukazují, jak Bahá’u’lláhovo učení aplikovat v našem každodenním životě a ve fungování komunity.
•Je potřeba naučit se pokládat otázky, které posilují.
•Musíme se dívat na to, jak se kapacita jednotlivých juniorů postupně rozvíjí a roste. Nic není hned, ale je to proces.
•Je zapotřebí zdůrazňovat důležitost znamenitosti a služby. Junioři jsou „aktivními činiteli přeměny“ .
•Uvědomujeme si důležitost akce a po každém setkání okamžité reflexe a modliteb.
Uvědomili jsme si, jak je důležité pravidelně reflektovat, protože to pak vede k tomu, že se více učíme a tím vlastně zkvalitňujeme celý program, plánujeme další rozvoj skupinky a celého sousedství.
Na konci srpna se animátoři sejdou, aby se společně prohloubili ve znalostech a dovednostech, které souvisí s vedením juniorských skupinek, a také půjdou navštívit rodiče stávajících juniorů a budou zvát nové juniory. Také požádáme o pomoc mládež, která nyní studuje „Úvahy o životě ducha“ ve studijním kroužku.
Příště napíšeme, co nového se událo a co jsme se naučili.
(13.9.2012)
Posílení programu pro juniorskou mládež z Jihomoravské oblasti
Při přípravě prosincové intenzivní fáze v Jihomoravské oblasti jsme si uvědomili, že pokud chceme posílit program pro juniorskou mládež, jehož „hlavní funkcí je sloužit svým členům jako prostředí pro vzájemnou podporu, v němž mohou rozvíjet duchovní vnímavost a vzorce myšlení a chování, kterými se budou během celého svého života vyznačovat“, je zapotřebí mít více přátel, kteří se této službě chtějí plně věnovat. A protože zkušenosti ukazují, že úspěšnými animátory je mládež, zaměřili jsme se na pozvání mládeže na posezení, během kterého jsme si společně prostudovali několik částí z Ruhi knihy 5. Společně se 4 mladými lidmi, většinou spolužáky Markéty, jsme si při společné konzultaci a studiu uvědomili, že jednou věcí, po které juniorská mládež nejsilněji dychtí, je patřit do nějaké skupiny vrstevníků. Proto se snažíme umožnit juniorské mládeži, aby se společně mohla pravidelně scházet a mohla společně něco nového objevovat a učit se. „Ovzduší, které na setkáních panuje, je prodchnuto radostí a přátelskou důvěrností, ale není lehkovážně frivolní a přispívá ke zlepšení oněch vlastností a postojů, které se žádají pro službu Věci a lidstvu. Členové skupiny jsou na těchto svých setkáních zbaveni strachu z kritiky a posměchu a dokáží vyjadřovat své myšlenky a hledat odpovědi na své zkoumavé otázky. Učí se naslouchat, hovořit, přemítat, analyzovat, přijímat rozhodnutí a konat na základě svých rozhodnutí.“ (Ruhi 5)
Všichni tito mladí lidé řekli, že se chtějí službě vedení juniorských skupinek věnovat a domluvili jsme se, že společně prostudujeme 1. kurz Ruhi institutu (Úvahy o životě ducha), který pojednává o našem skutečném bytí, a poté budeme studovat kurz Ruhi insititu nazvaný „Posilování schopností juniorské mládeže“, kde se dozvíme, že smyslem tohoto programu je zvýšit duchovní a intelektuální schopnosti mládeže ve věku 11-14 let, uvědomíme si nesmírný potenciál juniorů a zaměříme se na praktické dovednosti potřebné k vedení skupinky a na to, jak pomoci mladým lidem, aby se mohli efektivně zapojit do záležitostí svých společenství.
Juniorské hodiny pro mládež – Draci junioři v Brně
Kroužek Draci junioři vlastně v Brně začal po jarním úžasném studiu Ruhi knihy 5 v Hluboké nad Vltavou. Při návratu zpět do Brna plni nadšení a přesvědčení, že juniorské hodiny pro mládež mohou pro svět znamenat velikou transformující revoluci s využitím úžasného potenciálu mládeže od 10 do 15 let, jsme ihned o plánovaném „kroužku“ informovali jednoho účastníka dětských hodin v Brně, který už byl na ně trošku starší.
Řekli jsme mu, jen že plánujeme „kroužek“ pro kamarády jeho věku a zda by jim to mohl říci, že se vše ještě upřesní. Jenže ještě než se stačilo všechno upřesnit, přišlo jich na konci června bez oznámení či pozvání pět – že teda jdou na ten kroužek.
A tak počal začátek jednoho Baha´u´lláhova utvrzení za druhým.
V rukou úžasné materiály přímo pro studium s mládeží , které jsou součástí Ruhi knihy 5, s Tomášem jako prvním kamarádem, s prostorem mateřské školky s velkou tělocvičnou v brněnské části Obřany a s modlitbami jsme na začátku září v pátek otevřeli kroužek Junioři, ze kterého se postupně po velké společné konzultaci stal kroužek Draci junioři.
Kroužek jsme začali jednou týdně v pátek, první setkání bylo se dvěma kamarády a každé další setkání někdo přivedl dalšího a dalšího kamaráda – všichni jsou to kamarádi ze stejné ulice, do místa setkání se dostávají pěšky či na kole, všichni se znají- holky i kluci. Je to vlastně aktivita pro místní mládež, nikde se nemusí dojíždět. A jak se zdá, zrovna tato parta nemá žádné volnočasové organizované aktivity.
Po společné konzultaci a návrzích, co budeme dneska dělat, se většinou hrají hry, společně se stanovují pravidla, pracuje se na materiálech Ruhi knihy přímo pro mládež – čtení příběhů, porozumění textu s vyplňováním otázek, doplňování slovní zásoby, učí se kreativně dramaticky s pohybem či výtvarně citát z Báhá´í Písem, diskutuje se o implikacích citátu a příběhu pro vlastní život, dramaticky se řeší situace vztahující se k tématu textu a citátu s ohledem na každodenní situace mladého člověka, kreativně se výtvarně tvoří, zpívá se, užívá se oblíbené svačiny přípravou občerstvení pro ostatní a následnou veselou konzumací, sportuje se v tělocvičně…
Program je vždy různorodý a plný, všechno se dělá s nadšením- dokonce i školu připomínající čtení textu a odpovídání na otázky. Určitě je to tím, že vztahy mezi animátorem (vedoucím hodin juniorské mládeže) a mládeží jsou uplně jiné než ve škole, animátor je rovnocenný partner.
Zkušenost také ukázala, že i ti, kteří mají s memorováním problémy, se dokážou za pomoci pohybu naučit citát tak, že si ho i po měsíci úplně pamatují! A to úžasně povzbuzuje sebevědomí těchto mladých dospívajících lidí.
Využití všeho druhů umění (výtvarné, dramatické, hudební…) přispívá k nadšení účástníků kroužku, lepšímu pochopení obtížných témat o životě, otvírá další prostředky ve způsobu vyjádření myšlenky či řešení obtížného problému života, což je často obtížné vyjádřit pouze slovně, každý se má možnost projevit, realizovat a tím si opět posílit sebevědomí a utvářet pohled na svět a své místo v něm.
Zejména dramatické ztvárňování bylo pro většinu novinka a po počátečním nezvyku si zejména v kostýmech všichni s radostí zahráli bez ohledu na to, jaká dvojice jim zrovna vyšla.
Ke konci měsíce října se povzdechy typu „Proč to není každý den?“ „Můžeme přijít i zítra?“ staly tak silné, že jsme se v brněnském Bahá´í společenství dohodli, že budeme mít kroužek Draci junioři dvakrát týdně – takže teď jsme čtyři animátoři zapojení do juniorských hodin pro mládež v Brně – Pavlos Gurutidis a Georgia Herman v neděli a David Schejbal a Martina Schejbalová v pátek.
A stačí jen využít spoustu skvěle připravených materiálů vytvořených Ruhi institutem přímo pro práci pro tuto věkovou kategorii, které jsou součástí Ruhi knihy 5.
Sepsala: Martina Schejbalová
Hodiny pro juniory – Brno
Od okamžiku, kdy jsme byli vyškoleni animátory pro juniorskou mládež, jsme se rozhodli začít svou skupinu a proto jsme hned začali hledat skupinu mladých lidí, se kterými bychom mohli pracovat. Jelikož v našem společenství nemáme Bahá’í juniorskou mládež, a tím ani kontakty na jiné mládežníky, založit skupinu na lidech,které již známe, bylo nemožné. Pokusně jsme oslovili několik center pro volný čas a klubů pro mládež, kde jsme nabídli tento program. Po několika odmítnutích, se nám konečně otevřeli dveře. Romské centrum v Brně souhlasilo a zapůjčilo nám místnost, kde jsme mohli začít náš program pro juniorskou mládež tak dlouho, jak jen budeme soběstační. V centru jsme tento program představili jako program zaměřený na posílení mládeže, který vychází z Bahá’í principů a Bahá’í jej používají po celém světě. Vědí, že jsme Bahá’í, ale neučíme je Bahá’í Víru.
Naše dobrodružství začalo v listopadu, kdy jsme vyvěsili plakáty v okolí centra. Brzo jsme zjistili, že lidé jsou zvyklí přijít do své klubovny a zase jít a nepotřebují žádné zvláštní pozvání. Jelikož jsme nevěděli, co můžeme čekat od těchto mladých lidí, a zvláště od této konkrétní skupiny juniorské mládeže, po několik prvních setkání jsme byli uvolnění a flexibilní. Byli jsme rádi, že někdo dorazil! Nakonec jsme ale zjistili, že zájemců je tolik, že je nad naše možnosti všechny je zvládnout. Přišli děti a mládež nejrůznějšího věku i když jsme avizovali, že program je pro 11 až 14ti leté. Připravili jsme teda formuláře, které obsahovali základní informace pro rodiče o programu a do kterého museli vyplnit základní údaje – jméno, adresu, datum narození a podpis rodiče. Po 4 týdnech a několika návštěvách rodičů jsme nakonec získali tento souhlas od 6ti dětí věkové skupiny 11 až 14 let. Jejich docházka je velmi nepravidelná. Setkání máme každé pondělí od 17-18 hod, obvykle o něco déle, a často je tam jen jeden člověk, nebo dorazí úplně noví lidé a ti se necítí úplně sžití se skupinou. Velmi často přijdou pozdě a nebo zůstanou jen na polovinu setkání. Opakujeme, že začínáme přesně a oni na to okamžitě zapomenou.
Pokračujeme jednotlivými oddíly poměrně pomalu, neboť někteří mají opravdu problémy se čtením a psaním, nejde jim to plynule a „ruhi metoda“ s odpovídáním na jednoduché otázky, které vycházejí z textu je pro ně výzvou. Někdy nakonec nadiktujeme správnou odpověď, protože oni se stydí zformulovat odpověď.
Začali jsme setkání s další skupinou také ve středy a rozhodli jsme se, že část s tvorbou a uměním bude otevřená všem a vždy se bude vztahovat k tomu, co naše skupina studovala. Museli jsme tolik dětí poslat pryč, protože byli moc mladí pro skupinu juniorské mládeže, že jsme chtěli tyto středy zpřístupnit všem. Chceme tak udržet kontakt s dětmi a mládeží a tím si nechat otevřené dveře pro další aktivity v budoucnu. Dětské hodiny nebo další skupina juniorské mládeže mohou být otevřeny až budou dostupné lidské zdroje.
Nedávno jsme do centra pozvali taneční workshop Townshendovy Mezinárodní školy a tím jsme přilákali pozornost těch, kteří centrum provozují, k naší skupině juniorské mládeže. Mělo to obrovský úspěch a teď jsme začali na středečních setkáních dělat taneční workshop – tančit o principech, o kterých se učí a nasměrovat svou energie do nějakého projektu služby. Povzbuzujeme také Bahá’í přátelé, aby se přišli setkat s těmito mladými lidmi na tato středeční setkání, a aby oni poznávali postupně více a více Bahá’í.
Během našich prvních setkání jsme měli mnoho problémů s chováním dětí. Neustálý křik, žádná ohleduplnost, násilí, sprostá slova, provokativní gesta, to vše používáno jak směrem k nám, tak k sobě navzájem. Pro nás to znamená zkoušku pokaždé kdy tam jdeme. Řekneme si napřed modlitby, vejdeme, vedeme hodinu a odcházíme, naše duše a mysle plné nových zážitků a pokaždé si navzájem připomínáme „musíme bát trpělivý, musíme být trpělivý“. Na začátku našich setkání si vzpomínám na svá slova, „nevydrží nás poslouchat se zavřenou pusou ani dvě minuty, jak jen chceme zažínat naše setkání modlitbami???“ Opravdu to vypadalo na nemožný úkol. A teď, po třech měsících začínáme tichým a důstojným zpěvem „Požehnané je místo…“. Pro nás je to jako zázrak. Pořád se ještě překřikují, ale zavedli jsme si 3 základní pravidla, na která si pomalu zvykají. 1 – žádné fyzické násilí, 2 – žádné klení ani vulgární výrazy, 3 – být potichu v průběhu studia materiálů. Vznikla také pouta přátelství, začínají nám důvěřovat a dělí se o více osobní informace. Víme velmi dobře, že máme před sebou ještě pořádně dlouhou cestu, ale každý týden vidíme více positivních známek a pokaždé setkání cítíme více naděje a také nadšení pokračovat. Máme vizi, co by jim jejich budoucnost mohla nabídnout, budoucnost, kterou si pro ně přeje Bůh, bez této vize bychom neměli sílu pokračovat po prvním setkání a zkoušet dál hledat drahokamy nedozírné hodnoty, které každý z nich ukrývá.